To zakončení, jak jim řídící odebírá slovo a zakazuje mít na stole vlajky, je zcela symbolické. Ukazuje to, jak strojeně si musí EU vynucovat „poslušnost“ v naprosto marginálních věcech, aby mohla pošlapávat princip subsidiarity, který si sama dala do smlouvy.

Aby mohla pokračovat v rozšiřování své působnosti a zabývala se zcela vším – naším životem od kolébky po hrob. A to navzdory tomu, že jí lidé v několikerých referendech dali najevo, že si nepřejí stále silnější EU.

Díky Británie, že jsi na opakování nepřistoupila, pocit bezmocnosti prostého člověka, ovlivnit cokoliv podstatného by se tím opět posílil. A díky Nigele, že jsi vyjádřil i náš pohled na spolupráci v Evropě: „Milujeme Evropu, nesnášíme Evropskou unii.“