V sobotu 21. listopadu 2020 se konal v Golčově Jeníkově Republikový sněm Svobodných. Na sněmu vystoupili mimo jiné zajímaví hosté.
Sněm se mohl při zachování hygienických standardů konat prezenční formou, neboť se na něj vztahovala jedna z výjimek v COVIDových opatřeních (usnesení vlády ČR č. 1021, ze dne 12. října 2020 – článek I. Odst. 1. písm. b)). Členům, kteří se nemohli sněmu účastnit prezenčně, bylo umožněno hlasování i sledování na dálku přes Skype.
Na sněmu dále vystoupili představitelé vedení strany: Mgr. Libor Vondráček – předseda strany. Místopředsedové strany – Jan Dočekal, Mgr. Luboš Zálom, Ing. Alois Sečkár.
V úvodu vystoupil předseda Svobodných, Libor Vondráček, který všechny na sněmu uvítal, sněm oficiálně zahájil a představil program sněmu:
- Zprávy předkládané sněmu: Výroční zpráva předsedy za rok 2019, Výroční zpráva o hospodaření za rok 2019, Výroční zpráva Kontrolní komise za rok 2019 a Výroční zpráva Rozhodčí komise za rok 2019. (všechny zprávy se schválily či byly vzaty na vědomí).
- Příspěvky hostů – politici i (ne)politici.
- Politická rozprava.
- Projevy kandidátů na členy Republikového výboru.
- Návrhy na změnu Stanov.
- Podněty a připomínky.
EDIT:
Kromě vedení strany a hostů promluvili mnozí zastupitelé Svobodných i představitel v nejvyšší volené veřejné funkci. Po něm pak také pražský krajských předseda a zastupitel pražského magistrátu i Prahy 3 Tomáš Štampach, který poodkryl něco málo ze zákulisí pražské politiky: „Ze zákulisí vím, že ani ostatní strany stále nemají zcela jasno, jakou cestou chtějí vydat k příští sněmovním volbám. Proto si myslím, že musíme být připraveni na vše a v tuhle chvíli bychom ještě neměli brát některé veřejně prezentované informace jako definitivní. Dělat nějaké závazné závěry z tohoto sněmu mi proto dnes nepřijde praktické. Přestože dnes nechci nijak zavazovat vedení, jsem moc rád, že jsme se tu dnes mohli sejít a navzájem si přiblížit naše pohled na věc.“
U pultu se postupně vystřídalo přes dvacet řečníků a v závěru sněmu došlo i ke písemnému návrhu, který by zavazoval Republikové předsednictvo k dalším konkrétním krokům. I díky zopakování slov Tomáše Štampacha k tomu však formálně nedošlo a předsednictvo na sebe pouze samo, ústy Libora Vondráčka, přijalo závazek zjistit podrobnějším způsobem preference členů k jednotlivým variantám v rámci dalšího postupu.
Ten závěrem dodal: „Jsem rád, že jsme se tu dnes sešli a dali jsme našim členům možnost maximální měrou využít svých členských práv. To je podstatné zvlášť v době, kdy některé jiné parlamentní strany toto svým členům neumožňují. Těm, kdo to neví připomínám, že jedině Republikový sněm má možnost např. odvolat vedení strany či měnit naše stanovy.
Přestože kromě změn stanov Republikový sněm nakonec neodkázal do elektronického hlasování žádný konkrétní návrh, poptávka po „průzkumu veřejného mínění mezi členy“ jsem cítil. Z projevů našich členů byla patrná i výzva k hledání dalších subjektů či jednotlivců, se kterými by Svobodní mohli hlasitěji hájit práva našich voličů a sympatizantů, abychom v budoucnu trápení lidí mohli řešit mnohem efektivněji než dnes. Tuto poptávku nechci přehlížet či zahlušit, a proto dojde k realizaci takové „ankety“ i vytyčení prioritních hranic, za které se zavážeme v rámci vyjednávání nezajít. Konkrétnější v tomto směru bude už jednání Republikového výboru v prosinci.
Hlad po anketě byl vytvořen podle mého názoru i tím, že jsme si díky dnešnímu sněmu mohli vyslechnout mnoho zajímavých projevů, které směřovali zejména k naší činnosti ven a o té méně jsme se zabývali interními problémy, což je nadějný posun oproti minulosti. Za všechny příspěvky děkuji. Jsem také rád, že na sněm dorazil i čerstvě zvolený senátor Jaroslav Chalupský. Členové měli možnost mu osobně pogratulovat a poděkovat za jeho dosavadní působení. Vzhledem k době, kdy proběhly volby, totiž nebylo osobní setkání většího množství členů i s naším senátorem možné dříve. Jeho čerstvé zkušenosti ze Senátu a pohled na další směřování strany, si tak mohli někteří vyslechnout dnes vůbec poprvé.
Uskutečnění dnešního sněmu je myslím velmi důležitý vzkaz pro veřejnost, že se věci mohou vracet do normálu. Přestože máme velmi demokratické stanovy, tak se nám i v této době podařilo práva našich členů nijak nezkrátit, a to je myslím ten nejlepší důkaz, že i k jejich právům a svobodám chceme přistupovat podobně citlivě.“
V sobotu 21. listopadu 2020 se konal v Golčově Jeníkově Republikový sněm Svobodných. Vystoupili na něm mimo jiné zajímaví hosté. Jedním z nich byl Daniel Landa (s peticí Blanický manifest). Sněm se mohl konat při zachování hygienických standardů prezenční formou, neboť se na něj vztahovala jedna z výjimek v COVIDových opatřeních (usnesení vlády ČR č. 1021, ze dne 12. října 2020 – článek I. Odst. 1. písm. b)). Členům, kteří se nemohli sněmu účastnit prezenčně, bylo umožněno hlasování i sledování na dálku přes Skype.
Jako první zazněla slova Michala Simkaniče, předsedy České pravice, který zaslal na sněm zdravici: „Nesmírně si vážím už třeba jen toho, že jste dnes jedinou parlamentní stranou, která nebojkotuje svá vlastní jednání. Jiní odkládají své sjezdy či kongresy a v době rostoucí ekonomické krize a velmi hloupě zdůvodňovaných růstů omezování svobody, tak jen odhalují svoji podstatu. V jejich takzvané nepolitické politice už dlouho nejde o službu svoji zemi, ale jen a pouze o službu sobě samým.“
Následovalo vystoupení Matěje Gregora ze spolku Hnutí Odchod, který ve svém projevu mimo jiné řekl: „Svobodní byly první stranou, kterou jsem ve svých 15 letech podpořil, byl jsem registrovaným příznivcem. I to je důkaz, že Vaše strana dokáže oslovit mladé lidi. Myslíme si, že Svobodní jsou stranou, která může udělat v tom euroskeptickém pohledu nejvíc. Naše heslo zní: bojujme za euroskeptický názor. Proto jako apolitický spolek zcela podporujeme Svobodné, stejně jako všechny, kteří mají ve svém programu referendum.“ S potleskem, po svém projevu, se posadil k místopředsedům spolku Hnutí Ochod Janu Klimkovi a Matěji Zdráhalovi, se kterými sledoval další vystoupení.
Slovem i písní přispěl do diskuse jako další host Daniel Landa (petice Blanický manifest), který svém projevu uvedl, jak moc důležité je bojovat za naše svobody. V úvodu zazněla v sále jeho píseň Blanický manifest. „Píseň řeší dvě roviny, první pojednává o pocitech lidí, které bez náhrady smetla vlna současných opatření na sociální, psychické i ekonomické dno, druhá rovina volá občana samotného ke zodpovědnosti za stát, ve kterém žije. Svoboda je totiž především zodpovědnost. Nikdy jsem se do politiky nemíchal. Dvakrát či třikrát jsem volil Svobodné, ale jinak jsem politiku vůbec neřešil. Letos však přišla korona, občan přichází o naprosto základní svobody. Zdraví, bezpečnost, prosperita, tyto hodnoty náhle přebírá stát. Nikdo nám není schopen říct, co bude. Nejvíce to nyní odnáší svobodná část společnosti, tedy obecně řečeno střední vrstva a její zaměstnanci. Jestli to bude trvat dlouho, společnost přijde o celé spektrum těchto svobodných, tvůrčích občanů, kteří tvoří značnou část příjmů našeho státu. Jsme zoufalí, protože nikdo nic neví, zaklínadlem je vakcína. Vzniká celá řada otazníků. Vláda s námi jedná, jak s malými dětmi. Na kolik jsem ještě svobodný? Jakým způsobem s námi vláda jedná? Svoboda slova je omezená, je zde zcela zřetelná ostrakizace. Co s tím, já úplně nevím. Aspoň něco sdělujeme. S dalšími umělci a přáteli jsme vytvořili aktivitu „Blanický manifest“ – je to trošku umělecky ztvárněné, jde o zvolání, že se něco nepěkného ve společnosti děje. Máme v současné době přes 16 000 podpisů. Vaše pozvání uvést manifest nás potěšilo, máte ve znaku berana, jmenujete se Svobodní a je povinností se za svobodu začít viditelně rvát, nikoli tyčemi na ulici, ale intelektem, komunikací, aby se lidé potkávali a hledali jiné řešení, než je doslova vražda svobodné části obyvatelstva. Je třeba se o svobodu a zodpovědnost začít bojovat. Jezdil jsem s manifestem mezi lidi do měst i malých obcí a je evidentní, že tito občané jsou rádi za to, že za nimi někdo přijede a hovoří s nimi o společných problémech a případných možných řešení. Když s těmi lidmi mluvíte, tak oni sice neslyší na nějaké složité formulace, ale na normální přímost reagují velmi dobře. Máme vcelku velký ohlas. Mluvení s lidmi musí být v popředí. Je třeba předejít radikálním řešení, je nutné hledat vhodné cesty. Dále je zde absence rovnoprávné debaty. Slyšíme teď jen, jak nám pořád někdo něco nařizuje, a to bez uspokojivého vysvětlení a smysluplného konceptu. Neexistuje druhá skupina, která by nabízela jiná řešení. Já ta řešení nemám. Ale toto to odnáší, a hlavně ještě odnese, 90 procent zdravých lidí. Má mít tato současná léčba drtivější dopady na společnost než samotná nemoc? Musí se zapojit celá řada lidí, lékaři, ekonomové, psychologové, politologové, sociologové, atd. Já bych si přál, aby i z vašich řad vzešla viditelná touha po svobodě. Nyní možná přichází čas vyrazit společně do boje. Blanický manifest je výkřik, který předáme politikům. Předáme podpisy politikům s tím, že jsme hrubě nespokojeni, že máme pocit, že tohle je daleko za hranou. 4 artikuly manifestu, které ho upřesňují a konkrétněji volají po svobodě, se kryjí s programem Svobodných. Dál je nutné hledat optimální řešení, jak z této tmy ven a srozumitelně ho nabídnout lidem. Bylo by krásné, kdyby mocný beran se svobodou na štítě byl skutečně vidět a slyšet. Věřím, že by to lidé, za které je třeba se teď postavit, velmi ocenili.“
Jeho projev byl odměněn velkým potleskem a během obědové pauzy byl Blanický manifest poskytnut přítomným k podpisu. Mezi petenty se zařadili mnozí členové Republikového výboru Svobodných včetně předsedy Libora Vondráčka: „Jsem rád, že Daniel Landa nezměnil své plány ohledně Blanického manifestu. Zvlášť oceňuji, že v době popularity elektronických peticí a omezení shromažďování, sesbíral už přes 16 000 fyzický podpisů, přestože mnoho dalších, kvůli neúplnosti vyřadil. V této fázi jejich sběr dokončuje, a s podpisy a textem konfrontuje politiky a politické strany. Manifest vnímám jako obecný apel a svým podpisem také potvrzuji závazek, abych jako předseda Svobodných hledal cesty, jak ho naplnit konkrétními kroky. Už dříve jsem se dozvěděl, že nás s Danielem nespojuje pouze souhlas s textem k manifestu, ale také třeba úcta k našemu jindřichohradeckému zastupiteli, vědci a biologovi, docentu Janu Pokornému, který dobře pojmenovává skutečné problémy naší krajiny. Vážím si toho, s jakou energií se Daniel Landa pere za svobodu a odpovědnost jednotlivce v dnešní době, která těmto hodnotám příliš nepřeje. O to víc mě těší, že si udělal čas na návštěvu našeho sněmu, oslovil naše členy a veřejně zopakoval, že náš program již vícekrát podpořil svým volebním hlasem.“
Celý text Blanického manifestu si můžete prohlédnout na oficiálním webu, kde lze stále vytisknout i podpisové archy https://blanickymanifest.cz/, nově tam najdete také 4 artikuly manifestu, které Blanický manifest upřesňují, a konkrétněji se překrývají s programem Svobodných. Součástí závěrečné části sběru podpisů, je i již zmíněná píseň Blanický manifest, která vyšla v den výročí 17. listopadu.
