Moje postoje

Usiluji o stát, který nevytváří korupční prostředí. Stát bez dotací a dalších výhod jen pro vyvolené. Štíhlý stát s nízkými daněmi a malou byrokracií.

I díky zaměření mého studia vím, že členství v Evropské unii je pro splnění těchto cílů politickou i právní překážkou, a proto prosazuji vystoupení z EU a přijetí nabídky na vstup do EFTA.

Sám sebe považuji za konzervativního libertariána a mezi své vzory bych mohl zařadit Karla Havlíčka Borovského, Alois Rašína, Fiedricha Hayeka, Ronalda Reagana a ze současných politiků pak Rona Paula.

Na některé právní problémy EU poukazuji v tomto videu:

Vaše dotazy:

Jaký vztah máte k problematice drezury divoké zvěře (medvědů, lvů, tygrů, slonů atp.)?

Cirkusy nenavštěvuji a nemyslím si, že je pro politickou stranu vhodné, aby se pasovala do role jejich obhájců. Myslím ovšem, že by si s nimi měl poradit trh. Je to podobné jako užívání drog nebo alkoholu, budeme-li to stavět mimo zákon, bude se to dít nekontrolovaně v šedé zóně. Pokud chceme těm zvířatům pomoci, dělejme občanskou osvětu. Ne ve škole, ne za veřejné peníze, ale osobně a za své. Tím nemyslím stranu. Stanovisko je myslím jasně vyjádřeno v občanském zákoníku, zvířata věci nejsou – jsou to smyslem nadané živí tvorové, na které se úprava o věcech vztahuje jen přiměřeně. Na cirkusy by se měla vztahovat stejně přísná pravidla jako na všechny jiné chovatele šelem a jiné divoké zvěři (škoda, že už nemáme ve svých řadách pana doktora Žáka, který sice nebyl nejaktivnější, ale jistě by se dokázal fundovaně chopit případné obecné změny legislativy ohledně chovu divoké zvěře).

Podporujete stejnopohlavní sňatky?

Z hlediska norem matričních, norem dědického práva, i norem upravujících „společně jmění“ jsem pro to, aby zákon pod pojmem manžel myslel i na partnera. Bude-li stát nadále právně upravovat manželství jako svazek, pak by neměl měnit zažitý význam tohoto slova a měl by takový svazek ponechat pro páry různého pohlaví. Jako právník považuji za užitečné, že zákon rozlišuje pojmy „výprosa, výpůjčku, zápůjčku, nájem, podnájem, pacht“ apod. a stejně tak mi přijde vhodné právně rozlišovat „manželství a partnerství“. Nemám současně problém s tím hledat pro „registrované partnerství“ jiný přívětivější právní pojem odlišný od pojmu „manželství“. Pokud se jedná o stránku věci ležící mimo právo, pak nemám potřebu se do toho míchat. Ať klidně homosexuální páry rozesílají oznámení nadepsané „svatební“, ať se oslovují klidně manželi/manželko, ale ať si nevynucují takové oslovení od ostatních. Mimochodem pokud by LGBT aktivisté věnovali stejné úsilí odstátnění manželství stejně jako věnují svým homomanželstvím, možná už mohlo být odstátnění manželství dneska politickým tématem. Jenomže LGBT aktivisté zpravidla chtějí více státu – a my s nimi prostě na jedné lodi spíše nejsme.

Jak se díváte na svobodu projevu? Má dle vás nějaké hranice? Existuje nějaký typ projevů, který by měl být zákonem zakázaný? Měla by být například trestná urážka náboženského cítění či dehonestace náboženských symbolů? Měly by být trestné veřejné projevy nacistické či komunistické ideologie, případně jakýchkoliv názorů, které se Vám vnitřně hnusí?

Jsem pro absolutní svobodu projevu. Svoboda a odpovědnost ovšem musí jít ruku v ruce, takže pokud někdo svým projevem způsobí jinému ujmu, nechť se ten poškozený obrátí na občanské řízení. Jakmile v tom začneme dělat výjimky z hlediska veřejného práva, pak roztočíme nezastavitelný kolotoč, co všem lze a nelze kriminalizovat, cenzurovat apod.

Rád vám odpovím na vaše dotazy